Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - nechci stát na okraji

Pravidla pro hodnocení žáků

Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem tohoto klasifikačního řádu je pomoci těmto pracovníkům a stanovit všem jednoznačně platná kritéria pro hodnocení.
Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy.Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

Hodnocení žáků
1 Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:
 jednoznačné,
 srozumitelné,
 srovnatelné s předem stanovenými kritérii,
 věcné,
 všestranné.
2 Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Čl. I

Zásady klasifikace a způsob získávání podkladů pro klasifikaci
1 Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
2 Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
3 Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky podle čl.V odst.5.
4 Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Dále se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
5 Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř. vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele školy.
6 Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě.
7 Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do centrální evidence a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek , na klasifikaci v náhradním termínu .Ve třídách se slovním hodnocením se výsledek celkové klasifikace zapíše do upravených katalogových listů slovně.
8 Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :
 soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
 soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
 různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy,
 kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami,
 analýzou různých činností žáka,
 konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP,
 rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

9. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

10. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 10 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

11. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

12. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
13. Termín písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, termín kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, který koordinuje plán zkoušení. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru. Žáci budou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným termínem zkoušky.

14. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.

15. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo hovorových hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

17. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.


ČL. II

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)
1 Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce.
2 Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (SCIO,KALIBRO,CERMAT,…), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností,…
3 Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních) :
- schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi,
- schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností,
- schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu,
- schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se,…
- schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních část úloh,
- schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků,
- schopnost využívání mezipředmětových vazeb,
- schopnost aplikovat etické principy v praxi,
- schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností,
- pochopení své role v kolektivu.


Čl. III

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků
1 Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
2 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
3 Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
4 U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.
5 V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 zákona č. 561/2004 Sb. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

Čl. IV

Slovní hodnocení v souladu s dikcí § 15 odstv. 2) vyhlášky č. 48/2005 Sb.
1 Používá se v průběhu roku před vystavením vysvědčení - kompletní hodnotící škála plyne z tabulky pro slovní hodnocení (viz příloha ).
2 Tento přehled zachycuje průběžné měsíční hodnocení,s kterým jsou zástupci žáka seznámeni na pravidelných konzultačních dnech, popř. jim je přehled zaslán - v případě zdůvodněné neúčasti na konzultačních dnech. Pololetní a výroční vysvědčení obsahuje následující hodnotící škálu :
žák :
2.1 je pohotový, bystrý, vyjadřuje se výstižně a přesně, je aktivní, učí se svědomitě a se zájmem, bezpečně ovládá základní učivo daného ročníku, projevuje zájem o daný předmět, samostatně si rozšiřuje vědomostní obzor,
2.2 uvažuje celkem samostatně, vyjadřuje se výstižně, při aplikaci osvojeného učiva se dopouští jen menších (drobných) chyb, učí se svědomitě, zájem o předmět je kolísavý,
2.3 je méně samostatný v myšlení, vyjadřuje se ne dost přesně, zvládá základní učivo daného ročníku s drobnými nedostatky,které odstraňuje s pomocí učitele, neprojevuje větší zájem o předmět,
2.4 je nesamostatný v myšlení, vyjadřuje se se značnými obtížemi, při zvládání základního učiva se dopouští podstatných chyb,které nesnadno překonává, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty,
2.5 je nesamostatný v myšlení, své myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi, dělá podstatné chyby v základním učivu, které nesnadno překonává, potřebuje časté vedení a pomoc učitele, má malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty,
2.6 jeho samostatnost myšlení je velmi omezena, není schopen vyjádřit samostatně bez pomoci učitele své myšlenky,základní učivo nezvládá a praktické úkoly nedokáže splnit ani za pomoci učitele, nemá zájem o učení.

Čl. V

(1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
a) 1 – velmi dobré,
b) 2 – uspokojivé,
c) 3 – neuspokojivé.
(2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
(3) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
a) 1 – výborný,
b) 2 – chvalitebný,
c) 3 – dobrý,
d) 4 – dostatečný,
e) 5 – nedostatečný.
(4) Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
(5) Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3.
(6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a).
d) nehodnocen(a)
(7) Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2  chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e),
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
(8) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
a) pracoval(a) úspěšně,
b) pracoval(a).
(9) Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka.



Rámcová struktura vlastního hodnocení

(1) Vlastní hodnocení školy je zaměřeno na:

a) cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu
b) posouzení, jakým způsobem škola plní cíle podle písmene a) s přihlédnutím k dalším cílům uvedeným zejména v rámcovém vzdělávacím programu
c) oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření
d) účinnost opatření podle písmene c) obsažených v předchozím vlastním hodnocen.

(2) Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy jsou:

a) vize školy - přiměřenost a srozumitelnost, cíle a školní vzdělávací program
b) podmínky ke vzdělávání – lidské, materiální a finanční zdroje
c) průběh vzdělávání – kvalita a efektivita vyučování, učení se žáků
d) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání, výchovné poradenství, práce třídního učitele, podpora mimoškolní činnosti
e) výsledky vzdělávání žáků a studentů, zjišťování a hodnocení výsledků vzdělávání, zapojení a umístění ve výchovně vzdělávacích soutěžích a olympiádách
f) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,
plánování, kontrola
g) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům – efektivita využívání zdrojů (podle bodu c)


Metody a nástroje autoevaluace

• hospitace, prověrky a testy vedení školy ...................................................... hospitace průběžně, prověrky vedení školy - zahajovací a výstupní
• výstupy z matriky a celkových výsledků školy (Bakaláři) .................................... po ukončení pololetí a s koncem školního roku
• řízené rozhovory, skupinové diskuse ............................................................ v rámci rozborů kontrolní činnosti
• připomínky Školské rady, SRPŠ, žákovského parlamentu .................................... září, únor, červen školního roku
• vlastní dotazníková šetření ....................................................................... dle potřeby, při řešení problémových situací, minimálně 1x za dva roky
• testy Kalibro, Cermat … ......................................................................... dle nabídky, minimálně 3x v průběhu školního roku
• výsledky soutěží a olympiád
• hodnocení klimatu školy nezávislou agenturou – Kalibro, Barvy života… .................. 1x za dva roky
• autoevaluace učitelů
• výstupy z metodických orgánů a pracovních skupin ........................................... pololetně - leden, červen
• jednání a závěry pedagogických rad ............................................................ pololetně - leden, červen
• sociometrická šetření .............................................................................. dle potřeby na návrh výchovného poradce
• účelnost a efektivita dalšího vzdělávání ped. pracovníků ..................................... pololetně




Koncepční záměr rozvoje školy do roku 2009


Základní cíl:
 Poskytnout žákům kvalitní základy všeobecného vzdělání. Vytvořit podmínky pro další vzdělávání, komunikaci mezi lidmi a uplatnění v životě.
 Rozvíjet osobnost každého žáka, aby byl schopen samostatně myslet, svobodně se rozhodovat a projevovat se jako demokratický občan, to vše v souladu s obecně uznávanými životními a mravními hodnotami.

Podmínky ke vzdělávání:

1.Vzdělávací program školy
 Základní prostředek k dosažení cílů bude plnění školního vzdělávacího programu, rozpracovaného tematickým plánem školy do jednotlivých předmětů (viz tematické plány školy).
 Při plnění vzdělávacího programu je důležité, aby vedle cílů poznávacích byly plněny i cíle hodnotové, orientované k formování osobnostních rysů a mravních vlastností žáků.
 Důsledně dbát na plnění kompetencí žáka, přiměřenost cílů k možnostem žáků a jejich posloupnost v rámci ŠVP.
 Školní vzdělávací program vhodně doplňovat nabídkou povinně volitelných a nepovinných předmětů, případně zájmovou činností poskytovanou nejen z řad pedagogů.
 Důsledně zpracovávat a plnit individuální vzdělávací plány pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i pro žáky nadané a talentované.
 Udržovat náročnost – nesnižovat nároky, motivovat žáky ke školní práci a k práci nad rámec základních povinností (soutěže, olympiády, reprezentace).

2. Lidské zdroje, klima školy
 Zaměřovat se na celkové kulturní prostředí školy, na systém mezilidských vztahů. Ten je dán především vztahy mezi učiteli navzájem, učiteli a žáky, mezi učiteli a ostatními pracovníky školy, učiteli a rodiči, vztahy mezi vedením školy a pedagogickým sborem
a v neposlední řadě i mezi žáky samotnými.
 Zajistit v maximální míře kvalifikovaný pedagogický sbor s využitím aprobací při tvorbě úvazků
 Zvýšit podíl učitelů se speciálně pedagogickým vzděláním.
 Soustředit se na praktické osvojení počítačové gramotnosti učitelů s ohledem na využívání moderní techniky při vyučování.
 Zlepšit spolupráci pedagogů, podpořit sdílení dobrých zkušeností, zlepšit spolupráci s rodiči.
 Zkvalitnit a pravidelně provádět vlastní hodnocení na všech úrovních.
 Dosáhnout větší publicity, prezentovat výsledky školy různými formami i ve spolupráci se zřizovatelem za účelem pronikání do podvědomí veřejnosti a tím získání nových žáků.

3. Materiální zdroje
 Udržovat technický stav budov, ve spolupráci se zřizovatelem provádět opravy, měnit prostory školy vzhledem k potřebám ŠVP.
 Odborné a kmenové učebny postupně vybavovat moderními pomůckami, výpočetní a projekční technikou a novým nábytkem.
 Průběžně doplňovat fond učebnic s ohledem na potřeby ŠVP.
 Zřízení nové učebny výpočetní techniky tak, aby každý žák třídy měl k dispozici vlastní PC.
 Ze školní knihovny postupně vybudovat studovnu a informační centrum, využít dalších prostor školy.
 Umožnit využívání materiálního zázemí školy širší veřejnosti.
 Využívat přiměřeně finanční zdroje – státní, zřizovatele i vlastní.

Průběh vzdělávání:

1. Vyučování
 Sledovat vhodnost metod výuky k vymezeným cílům a obsahu výuky.
 Zaměřit se na kvalitnější komunikaci ve vyučování a nácvik sebehodnocení žáků i pracovních skupin.
 Zvýšit rozsah využití didaktických pomůcek a učebnic – práce s textem, čtení s porozuměním, čtenářská gramotnost.
 Využívat různých organizačních forem výuky vedoucích k samostatnosti žáků a orientaci v problému.
 Zvýšit odpovědnost žáků za učení, aktivitu a zapojení do průběhu výuky.
 Udržet, případně zvýšit nabídku konzultací, seminářů, kroužků doučování.


Kultura školy

1. Podpora žáků školou
 Dbát na zpětnou vazbu po aplikaci nového učiva, podporovat důvěru žáků ve vlastní schopnosti.
 Zvýšit podíl pozitivního hodnocení žáků.
 Pozitivním klimatem v třídním kolektivu předcházet konfliktům.
 Intenzívně spolupracovat s rodiči, poskytovat jim základní a objektivní informace o škole a informovat je o studijních výsledcích dětí. Snažit se více rozvíjet oboustranný tok informací (rodiče o škole).
 Aktivizovat práci žákovského parlamentu, při řešení problémů spolupracovat se školskou radou.
 Každodenní činností budovat vzájemný respekt pracovníků školy a žáků.
 Prohloubit spolupráci prvního stupně ZŠ s mateřskou školou, druhým stupněm ZŠ, především při přechodu žáků na druhý stupeň.
 Zlepšit spolupráci třídních učitelů a ostatních vyučujících s redakcí Dubového listu, dbát na objektivitu a faktickou správnost článků.
 Cíleně vyhledávat nadané žáky, úzce spolupracovat s PPP.
 Zkvalitňování materiálního vybavení ve ŠD a zájmové, odpočinkové a rekreační činnosti dětí.

2. Výchovné poradenství
 Při řešení problémů spolupracovat s PPP, případně speciálním pedagogickým centrem, odborem péče o dítě a střediskem výchovné péče Dyáda.
 Zvýšenou pozornost věnovat prevenci sociálně-patologickým jevům, o případných zjištěních informovat rodiče na třídních schůzkách (i mimořádných), využívat nabídek školících center a dalších institucí.
 V této oblasti zkvalitnit práci a odpovědnost třídních učitelů – sledování žáků, analýzy, koordinace práce s ostatními pracovníky.
 V rámci prevence a řešení problémů využívat institutu třídnických hodin.
 Pravidelně zajišťovat besedy v K-centru a AIDS poradně, organizovat exkurse k volbě povolání.


Výsledky vzdělávání

1. Zjišťování výsledků, hodnocení
 Důsledně dodržovat Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která jsou součástí školního řádu.
 K zjišťování výsledků využívat i jiné metody – pozorování, rozhovory, testy, dotazníky ….
 Upřednostňovat pozitivní hodnocení, sebehodnocení, systematičnost.
 Transparentně srovnávat hodnocení s ohledem na hodnocení minulé, případně porovnání v rámci školy.

2. Další výsledky vzdělávání
 Zapojení školy do vyhlášených projektů a dalších aktivit.
 Zajistit účast ve výchovně vzdělávacích soutěžích a olympiádách , sledovat a ohodnocovat umístění
 Dobré výsledky reprezentace prezentovat různými formami na veřejnosti.


Řízení školy

 Plánování, kontrola a opatření ke zlepšení stavu v oblasti lidských zdrojů.
 Plánování, kontrola a opatření ke zlepšení stavu v oblasti materiálních a finančních zdrojů.
 Aktivizovat činnost poradních a metodických orgánů.
 Do rozvoje školy zapojit ve větší míře SRPŠ a Školskou radu.
 Podpora pedagogů při dalším vzdělávání a při zavádění změn v rámci ŠVP.
 Do řídících činností zapojit širší okruh pracovníků – týmová práce.


Výsledky práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

 Efektivní využívání kvalifikace učitelů a ostatních pracovníků školy.
 Efektivní využívání ICT, učebních pomůcek a dalšího vybavení školy.
 Revize a korekce vlastních cílů s ohledem na plnění ŠVP a strategie rozvoje.
 Účelnost vynakládání finančních zdrojů.