Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - nechci stát na okraji

Výuka Německého jazyka na základní škole vytváří předpoklady pro budoucí vzájemnou komunikaci žáků v rámci Evropy, připravuje je k užívání jazyka v běžných situacích. Zejména v této oblasti je kladen důraz na slovní zásobu ( týkající se také přípravy na budoucí povolání s možností využití v zahraničí ) a produktivní využití řečové dovednosti.
Nedílnou součástí nabytých poznatků z reálií německy hovořících zemí a jejich rozdílných kultur je jejich využití v praktickém životě. Učitel vede žáky k tomu, aby se u nich rozvíjela schopnost chápat a správně interpretovat slyšené i čtené cizojazyčné texty a přiměřeně na ně reagovat. Žák je schopný vést rozhovor i souvisle hovořit v rámci běžných situací každodenního života.Je motivován k postupnému osvojení učebních znalostí a rozšiřování poznatků z německého jazyka.

Do vzdělávacího obsahu učiva Německého jazyka je zařazeno průřezové téma Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Vyučovací předmět Německý jazyk je vyučován jako druhý cizí jazyk na 2. stupni v 7. až 9. ročníku v rozsahu 2 hodiny týdně.

V rámci tohoto předmětu jsou naplňovány tyto VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE:

Kompetence k učení:
- vedeme žáky k tomu,aby dokázali získané výsledky porovnávat, kriticky posuzovat a vyvozovat z nich závěry pro využití v budoucnosti
- učíme je poznávat smysl a cíl učení, mít pozitivní vztah k učení, posoudit vlastní pokrok, kriticky zhodnotit výsledky svého učení
- klademe důraz na čtení s porozuměním, učíme žáky orientovat se v různých typech textů i v jiných informačních zdrojích (masmédia)
- volíme takové metody a formy práce, které zohledňují individuální možnosti a zájmy žáků

Kompetence k řešení problému:
- učíme žáky vyhledávat informace vhodné k řešení problémů, využívat získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení problémů, nenechat se odradit případným nezdarem


Kompetence komunikativní:
- vedeme žáky k formulování a vyjadřovován svých myšlenek a názorů v logickém sledu, vyjadřování se výstižně .souvisle a jednoduše v písemném i ústním projevu ve vztahu k dospělým i vrstevníkům
- vedeme žáky k umění naslouchat promluvám druhých lidí, porozumět jim, vhodně na ně reagovat, účinně se zapojit do diskuse
- učíme žáky rozumět různým typům textů a záznamů vzhledem k věku a úrovni znalosti jazyka
- učíme žáky využívat informační a komunikační prostředky a technologie pro účinnou komunikaci s okolním světem
- vedeme žáky k využívání získaných komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
- ve výuce upřednostňujeme ústní komunikaci před písemnou, zapojujeme co nejvíce žáků, zařazujeme aktivity, které učí žáky argumentovat a obhajovat vlastní názor


Kompetence sociální a personální:
- vedeme žáky ke schopnosti účinně spolupracovat ve skupině, podílet se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu
- vedeme žáky ke schopnosti podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu, přispívat k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytnout pomoc nebo o ni požádat
- učíme je přispívat k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápat potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu
- pomáháme žákům vytvářet si pozitivní představu o sobě samém vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (vysvětlování, žádosti, děkování, odmítání, informování, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání); asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci; pravda, lež a předstírání v komunikaci já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty blízkého okolního prostředí mající původ či vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci, ať patří k jakékoli kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační skupině; vztahy mezi kulturami - vedou nejen ke vzájemnému obohacování různých kultur, ale i ke konfliktům vyplývajícím z rozdílnosti kultur; předsudky a vžité stereotypy - jak mohou vést k diskriminaci; důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování - základní morální normy; význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, představa ocitnutí se v roli druhého; lidská solidarita, pomoc při zapojování žáků jiné kultury do kolektivu třídy multikulturalita současného světa a vývoj v budoucnosti; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy různých jazyků - žádný není nadřazen jiným jazykům; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce