Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - nechci stát na okraji

Předmět Informační a komunikační technologie je nově zařazen jako povinná součást základního vzdělávání. Tento předmět umožní všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti. Žaci si osvojují potřebné dovednosti v ovládání výpočetní techniky a dalších informačních technologií, učí se orientovat ve světě informací a následně získané informace využít při dalším studiu i v běžném životě. Zvládnutí informačních technologií je nezbytným předpokladem pro uplatnění se na trhu práce a zároveň rozvíjí profesní i zájmové činnosti.
Žáci jsou vedeni zejména k rychlému vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a dalších informačních technologií. Takto získané dovednosti umožní žákům využívat IT s širokou škálou vzdělávacího softwaru a to ve všech oblastech základního vzdělávání.

Do vzdělávacího obsahu Informační a komunikační technologie bylo zařazeno průřezové téma Mediální výchova, Osobnostní a sociální výchova.

Vyučovací předmět je realizován ve 4.,5.,6.,8. a 9.ročníku v rozsahu 1 hodiny týdně. Hodinová dotace byla na 1.stupni posílena o 1 hodinu a na 2.stupni o 2 hodiny z disponibilní časové dotace.

V rámci tohoto předmětu jsou naplňovány tyto VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE:

Kompetence k učení
-vést žáky k samostatnému objevování možností využití informačních a komunikačních technologií v praktickém životě, pro toto poznávání využívat výukový SW, spolupráci s ostatními žáky,nápovědu (help) u jednotlivých programů, literaturu apod.

Kompetence k řešení problémů
-vést žáky k tvořívým přístupům při řešení projektů a zadávaných úloh,
-naučit žáky chápat, že v životě se při práci s informačními a komunikačními technologiemi budou často setkávat s problémy, které nemají jen jedno správné řešení, ale že způsobů řešení je více
-vést žáky nejen k nalézání řešení, ale také k jeho praktickému provedení a dotažení do konce - vyučující v roli konzultanta

Kompetence komunikativní
-naučit žáky komunikaci na dálku využívat vhodné technologie – některé práce odevzdávají prostřednictvím elektronické pošty
-naučit žáky při komunikaci dodržovat vžité konvence a pravidla (forma vhodná pro danou technologii, náležitosti apod.)

Kompetence sociální a personální
-naučit žáky kolegiální radě či pomoci, případně při projektech se učí pracovat v týmu, rozdělit a naplánovat si práci, hlídat časový harmonogram apod.
-naučit žáky hodnotit svoji práci i práci ostatních,
-naučit žáky při vzájemné komunikaci k ohleduplnosti a taktu,
-vést žáky k pochopení, že každý člověk je jinak bystrý, chápavý či zručný

Kompetence občanské
-seznámit žáky s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla ...) tím, že je musí dodržovat (citace použitého pramene, ve škole není žádný nelegální SW, žáci si chrání své heslo ...)
-vést žáky ke kritickému myšlení při zpracovávání informací a obsahů sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím Internetu i jinými cestami

Kompetence pracovní
-vést žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel pro práci s digitální technikou
-naučit žáky využít ICT pro hledání informací důležitých pro svůj další profesní růst



řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (vysvětlování, žádosti, děkování, odmítání, informování, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání); asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci; pravda, lež a předstírání v komunikaci cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí péče o dobré vztahy; tolerance a pohled na svět očima druhého; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny) pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti) ; role médií v politických změnách příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající)