Jak jsme oslavili Den dětí v ŠD?
Letošní Den dětí jsme totiž neoslavili žádným nudným sezením, ale pořádným sportovně-zábavným odpolednem. Počasí nám přálo, energie bylo na rozdávání a hřiště se proměnilo v jedno velké mraveniště plné smíchu.
Přípravu jsme nepodcenili. Naše tajná výbava zahrnovala všechno možné – od kuželů a obručí až po volejbalové míče a pohybové hry od Kvída.
Disciplín bylo spoustu, ale některé u dětí sklidily obzvlášť obrovský úspěch. Vybrali jsme pro vás ty největší pecky:
- Chytání míčků do kužele: Mladší děti s kužely v rukách lovily tenisáky po zemi jako zkušení rybáři. Starší borci na to šli vědecky – kužel si museli dát mezi kotníky , vyskočit a chytit míček přímo za letu! Občas to sice vypadalo jako tanec divokých šamanů, ale koordinace to byla stoprocentní.
- Shazování pyramidy (s třešničkou na dortu): Klasické házení míčem na kužely by bylo moc jednoduché. My jsme na to šli od lesa – tedy spíš od zadku! Děti se musely postavit do obruče zády k pyramidě a poslat volejbalový míč pozpátku mezi nohama. Ten moment překvapení, když se po hodu otočily, jestli pyramida ještě stojí, byl k nezaplacení!
- Nakrm zvířátko: Tady se ukázalo, kdo má doma domácího mazlíčka a ví, co do bříška patří. Děti házely hadrové pytlíky k obrázkům zvířátek, která jsem jim zrovna nahlásila. Všechna zvířátka byla nakonec úspěšně nakrmena a žádné nezemřelo hlady!
- Želví závody a olympijské kruhy: Nechyběly ani discipline, kde se testovala přesnost (trefit se míčem přímo do olympijských kruhů z obručí) anebo oblíbené „želví závody“, kde se nespěchalo, ale o to víc taktizovalo.
-
Víte, kdo byl tentokrát největší hvězdou odpoledne? Nebyli jsme to my, vychovatelé, ale naši skvělí třeťáci a čtvrťáci! Vzali si totiž na starosti vedení některých stanovišť a na chvíli si tak vyzkoušeli naši vychovatelskou roli.
S naprostým přehledem organizovali mladší spolužáky, vysvětlovali pravidla, povzbuzovali a spravedlivě bodovali. Byli jste úžasní, moc vám děkujeme! Máme v družině skvělé nástupce.
Odpoledne uteklo jako voda, domů jsme odcházeli sice trochu unavení a uondaní, ale s úsměvem od ucha k uchu. Už teď v družině vymýšlíme, co spácháme příště!
Tak zase brzy na značkách!
- (Jana Dugová)
